3-6.10.2013 MEC Kunos Lovarda, Székesfehérvár, Hungary
Middle European Cup (MEC)
je mezinárodní soutěž týmů ve westernovém ježdění.
Základním smyslem MEC je propagace westernového ježdění v pořádající zemi
a soutěžení těch nejlepších závodníků jednotlivých zemích v kategorii mládež, dospělí a open.
Každý rok se závod koná v jedné ze zúčastněných zemí
– České republice, Slovenské republice, Maďarsku, Polsku a dříve i v Rakousku.
První ročník proběhl v roce 2005 a letošní devátý v areálu Kunos Lovarda, v Székesfehérváru , v Maďarsku.
Rozhodčí a ringsewardi tentokrát byli :
Judges:
CZE – Jaroslav Doležán
SLK – Pavla Raffajova
POL – Ola Misztak
HUN – Juhász Anita
Secretary:
CZE – Simona Doležánová
SLK – Miroslava Elexova
HUN –
POL – Agnieszka
Dříve jsme byli s Avalanche a s King Rock Barem pravidelnými reprezentanty ČR,
a proto jsme netrpělivě čekali až nám doroste naše pleaserová divoženka Zippos Big Investment (Lilly).
Štěstí nám přálo a my byli nominováni do reprezentace i s naší tříletou Lilly.
I když jsem měla obavy ( po účastni na jednom ročníku v Maďarsku) jak to bude tady probíhat,
tak i přesto jsme se těšili na týmový národní duch, který vždycky drží všechny Čechy pospolu.
A ke všemu skvostné zastoupení mých přátel, to prostě slibovalo mnohé!
Tentokrát byla organizace o poznání lepší, ale i tak prostě Maďaři jsou tataři!
Minuta sem minuta tam,pravidlo sem, pravidlo tam!
Středa
Na poslední chvíli kupuji proviant a měním peníze
Čtvrtek
Odjezd kolem 10-té hodiny.
Od té doby co máme k dispozici VW Multivan nemáme problémy s místem
a dokonce si vozíme i židličky, stoleček a další vymoženosti!
Cesta probíhala dobře, Lilly je vzorný pasažér.
Při příjezdu na ranč si s námi zašpásovala GPS, která nás navedla na dálnici,
vtipný Liška řekl, sláva nazdar výletu, dojeli jsme, už jsme tu!
Ale my byli pořád na dálnici a ranč byl napravo mimo cestu!
Ale jsme šikovní a cestu jsme si našli.
Jak jsme zjistili později náš dojezd patřil k těm lepším,
na rozdíl od některých, kteří jeli rallye přes pole – MB–éčka a Jarda
nebo bloudili po Székesfehérváru jako Špačci a Poláčci… 🙂
Bonzovat se nemá, ale hlásit se to musí!
Kolem 16,30 jsme dorazili, přivítaní bylo náramné,
Češi před českou stájí nám vlastními těly bránili ve vjezdu ( asi se báli konkurence)
a Jarda Doležán na mě dokonce chtěl použít i vidle!!
Nezalekli jsme a cestu jsme si prorazili!
Ubytovali jsme Lillinku a šli si prohlédnout naše dočasné působiště,
ale velká hitparáda to nebyla.
Napůl nedodělaný areál, kdyby byl udržovanější bylo by tam fajn,
ranč plně dostál mému názoru na Maďary tatary 🙂
V hale se celkem prášilo, míst na sezení pomálu
a dokonce v pátek při horsemanshipech tam řádili zedníci a halu z venku zdili a vrtali do stěn!
Pak už jen hop na koně a jít očumět s koněma haly než se úplně zaplní.
V soutěžní hale totiž za zadními vraty byla telata,
která se později stala osudnými mnoha koním a poznamenala jejich předvádění a umístění.
Naší Lilly také telata vadila, ale celkem to zvládla.
Jen příjezd traktoru jednou nezvládla,
vyrazila a pěkně Vendě přeskládala všechny obratle!
Ale Venda se držela jako klíště!
Otec, který jel s námi, pro jistotu skoro celé odpoledne a večer ani nevylezl z auta,
protože ho bolela záda.
Už jsem se viděla jak v blbých filmech, že ho dopravuji přes hranice k ošetření!
Skoro celý Czech team už byl na místě, jen Poláčci si to opravdu načasovali!
Krapet bloudili po městě a za tmy dorazili na ranč!
Však stavět stan za světla a tepla přece není žádný adrenalin ne?! 🙂
Jen co zašlo slunce, tak začala být zima a to velmi velká zima.
Takže jsme to zabalili celkem brzy, kolem osmé, udělali český vláček z aut a jeli do hotelu, kde jsme spali. Shodu náhod jsme všichni byli ve stejném hotelu :-).
Stěžovat si, že netopili, mi vzhledem k tomu, že například family Poláčkovic spala ve stanu,
přišlo trošku přes čáru a tak jsem raději mlčela.
My pojedli zásoby, ale zbytek Czech teamu vyrazil na večeři,
kde se dle vyprávění skvěle bavili.
Tak snad příště :-).
Pátek
Někteří obětavci oželeli snídani a vyrazili už brzy ráno za koněma.
My ne, hezky jsme se nabaštili v hotelu, ale Lilly měla hlad a dávala to náležitě najevo, zvláště, když porada týmu probíhala před jejím boxem!
Začátek závodů byl v devět hodin, nejdřív horsemanship mládež a potom dospělí.
Všude bylo startujících jak blech 15-19 a když potom skoro všichni jeli pleasure,
tak to byl zvláště u mládeže masakr!
V mládeži jsme měli několik slibných zástupců a to
Elišku a Matěje Poláčkovy, Terezu Hrdinovou a Denisu Kalavskou.
Terka s JGB Hope zvládla úlohu hezky, zato Matesovi a Denče kravky pěkně zavařily 🙁 ,
ale reputaci víc než dobře napravila Eliška Poláčková,
která po rozjížďce vybojovala pro Českou republiku zlato ( Tereza 4.m, Denča 7.m, Mates asi 10. m )
Mládež pouštěl do arény starý maďarský kmet- místní rozhodčí
– pan vysílačka, který nadělal víc škody než užitku.
Proto dospělí nastupovali po šesticích a už si to organizovali rozhodčí sami.
Tady jsme měli také spoustu zástupců a umístění byla výborná :
1.m Zdenka Juráňová s Red Dressed Sonya
4.m Vendula Černochová s Zippos Big Investment, video tady, tady a tady
5.m Monika Brunová s JGB Hope
Petra Poláčková s Dreams By Paint Me.
Vyhlašovalo se dohromady a k naší velké radosti hráli hned 2x naší hymnu!
Protože jsme vezli jen jednoho koně, tak jsem brala i velká kolečka, lopatu, vidle, vidle na hobliny a metlu.
Celé 3 dny jsem je hledala po všech stájích!
K mé neradosti naše věci putovaly snad po všech boxech.
Kdo dál putoval byl i můj otec, ten i přes bolavá záda došel pár kilometrů pěšky k městské autobusové dopravě a ještě se projížděl po městě!
Ve volných chvilkách skoro všichni okoštovali naši meruňkovici a prý byla dobrá 🙂
Čím víc bylo hodin, bylo totiž nutné se nějak zahřívat, buď vnitřně nebo se přiobléct.
Nikdo nečekal, že bude mrznout!
A tak jsem se vrstvila a vrstvila – 2 halenky, svetr, 3 bundy a přes to deky, že jsem si večer už připadala jako zorbovací koule.
Naštěstí mi nic nespadlo na zem!
To bych si už asi nepodala!
Dokonce i já jsem si nechala nalít do čaje rum!!
Kamarádi kynologové z mládí jistě chápou!
Pro příště to musím vychytat ještě lépe, protože jak mi poradil kamarád Roman Poláček,
příště si musím vzít podprsenku s dlouhým rukávem! :-DDDDD
Už od rána díky neorganizaci program nabíral čím dál větší skluz
a tak jsme ještě shlédli cutting, team penning, pole bending, riding, reining mládež
a večer jsme už netrpělivě očekávali na reining senior.
Hned jako první to rozparádil v aréně Tonda Solanský
a později i Monča Brunová a do druhého dne startovali z 3 a 4 místa!
Kolem půlnoci jsme dorazili – jak je naším zvykem jinou cestou než den předtím – do hotelu :-).
Prostě náš orientační ne-smysl je pozoruhodný!
Všichni ubytovaní svorně mysleli na Poláčky, zda neumrzli,
ale jsou to Valaši jak poleno a mají tuhý kořínek!
Eskymáci by jim mohli závidět!
Sobota
Krásně jsme se nasnídali v hotelu, bohužel číšník byl pořád na stráži,
tak jsem Eskymákům do kapsičky nemohla nic usypat. 🙂
Zato Eskymáčci byli hodní a nakrmili naši dračici Lilly,
aby ochránili maďarské boxy před pohromou,
a to hned 2x, ráno trošku ovsa, ať udělá hopsa a těsně před naším příjezdem dostala další várku granulí.
I bez toho byla nastátá Lilly veselá až moc, i na ruce dělala kvik kvik a hopsa hopsa!
To jsem Vendě před trailem raději ani neříkala!
Nejdřív odjela trail mládež a bylo z toho 3. Hana Hausnerová a 1. místo Tereza Hrdinová s Hopsou!
Venda s Lilly nastupovaly jako první v dospělých a s úlohu se popraly velice dobře,
jen krokové kavalety jim nevyšly, jinak šli čistě,
dokonce i pár plusů jim přistálo na kontě a celkově získaly krásné 6.m!
Dařilo se i ostatním a tak 1.místo bylo naše díky Monče Brunové a Hopse a medailová byla i Zdenka Juráňová.
Po trailu se zajely nějaké rozjíždky z pátku a hned se jelo pležrovat na venkovním kolbišti
a to bylo teda dlouhé předlouhé!‘
Nejdřív mládež, kde jsme drželi pěsti sourozencům Poláčkovým i Hopse od Hrdinů a dalším.
Jejich krásný výkon nám dával naději, že posbíráme pár důležitých bodů.
Hned po nich jeli dospělí, bylo jich hodně.
Čeští koně šli moc hezky všichni, ale netušili jsme, jak se budou líbit. Video tady
Netrpělivě jsme čekali na vyhodnocení
a nadšený úsměv našeho rozhodčího Jardu Doležána sliboval mnohé!
A taky, že ano !
Modralo se modralo!!!
A hrála 2x česká hymna!
Mládež :
1.m Matěj Poláček a Dreams By Paint Me
2.m Eliška Poláčková s Instinctively Fancy
Adult
1.m Petra Poláčková s Instinctively Fancy
2.mVendula Černochová a Zippos Big Investment
4.m Romana Hrdinová a JGB Hope
5. Zdenka Juráňová a a Red Dressed Sonya
6.m Monika Brunová a Hahn Es Sweetie!
To bylo radosti!
Všem se nám ulevilo a my si mohli začít užívat, páč technické disciplíny mimo superhorse byly již odježděny.
Díky dobytkářům i rychlostkářům, kteří normálně nejezdí pod WRC,
ale přijeli nás podpořit jsme získali i další cenné body!
Jinak jsem opět hledala kolečka vidle i lopatu.
Otec opět odjel městskou maďarskou dopravou šmejdit do města.
Podpořit nás přijeli i naši domácí Tom a Ája Králíkovi
a tak celkově den hezky plynul, dokonce se i maličko oteplilo!
Ale i tak jsme se museli zahřívat, hlavně večer vnitřně! 🙂
V reningu senior v II.kole jsme měli velká želízka v ohni,
bohužel Toníkovi Solanskému se nějak pomíchaly poprvé v životě kruhy,
ale Monča Brunová udržela nervy i Sweetii na uzdě a vybojovala 3.místo a další cenné 3 body pro českou republiku!
Po seniorech nastoupili junioři do reiningu a tam jsem teda fakt čuměla!
Jezdili jak o čerti!
Kruhy letěli jak vítr, super rychlé spiny, dlouhé stopy,…
Na hotel jsme se tentokrát dostali až po půlnoci.
Neděle
Dobytkáři i rychlostkáři opět zabojovali!
A bodíky přibývaly a my tajně doufali, že snad by to mohlo tentokrát vyjít!
Opět jsme naháněla po boxech kolečka a spol. a bohužel tento jinak krásný den kalila nemilá událost!
A to krádež!
Kokard, ohlávek,bandáží a dokonce někdo i pustil koně!
Naštěstí člen našeho českého týmu -venezuelan měl nasedláno, popadl laso a koně chytil!!
Neviděla jsem to, ale vyprávění bylo barvité!
Takže jsme museli poschovávat všechny věci,
občas se chodit dívat na koně a plakat nad zmizelými kokardami!
Pondělí
vracím vyměněné forinty v plné výši a umírám v práci únavou
Ale zlato bylo naše!!!
Všem jezdcům i doprovodným týmům gratuluji a jsem moc ráda,
že jsem byla u toho a mohla opět zažít tu národní radost a pospolitost!
Děkuji všem,kteří nám to umožnili!
Ať finanční pomocí či fyzickou pomocí nebo radou.
Slavnostní zakončení tady
Video z gratulací tady
Také díky týmu kolem Tondy Solanského jsme letos poprvé měli opravdu nádherné reprezentační košile!
Pro naši tříletou Zippos Big Investment to bylo parádní završení její letošní krátké,
ale náročné sportovní sezony.
Mezi ostřílenými borci čtyřech zemí získala
2. m v pleasure (3,3,1,2), 4.m v horsemanshipu (4,4,5,6)a 6.m v trailu
další fotky najdete tady
Tak příště u nás!
Desátý jubilejní ročník!
Publikováno v Nezařazené, Novinky | Komentářů (0)
Přidat komentář
- 25.4.2024 Dandy na světovce!
Neskutečný Hayley syn Dandy má paničku, která se svých snů nebojí! Velká gratulace! Repor... - 24.4.2024 C kondoři slaví desítku!
Nevím kam to uteklo, ale je to prostě tak. Dnes slaví C Černí kondoři své desáté narozeni... - 21.4.2024 Vyšetření DOV
Uf uf, Cardinal River Černý kondor 10r. Captain River Černý kondor 10r. Uxa Cofi Capito 2r....
